B243226101_PZ_01255.pdf

B243226101_PZ_01255.pdf

Médias

Fait partie de Les fables patoises : recueil de fables patoises

extracted text
RECUEIL
DE

FABLES PATOISES
Pin

P. LACHAMBEAUME.

PÉRIGUEUX,
IMPRIMERIE DUPONT ET C, RUE TAILLEFER.

Juin 1857.

FABLES

PATOISES.
LO PÉTEYROLO.
Co n'ey pas une foribolo :
.

Ay ledzi qu'uno péteyrolo
Talomen sustlet et sufflet
Qué d'eylo-mémo s'opélet,

« Lo Reyno Péteyrolo! » et dé qualo monièro !
Mas un soul cot d'espinlo li foguèt
Perdré lou ven que ton lo rendio flèro ,
Et lou paoure budel, oplatit et créba,
Dévenguet uno blaguo o pledza del toba.
Né couneyssi may d'un , per el co mé désolo,
Qué veyren désufflâ coumo lo péteyrolo.

LO LAMO ET LOU MANGLÉ ( 4 ).
Del san d'un paoure ognel
Uno lamo tendzudo ( 2 )
Ero per lou troupel
Mesprésado, cranzudo.
Cou inanglé maoudissio
Lou soi't qué l'unissio
O so couquino
Dé vésino.
Co n'ey-t-el pas ountoû, co n'ey-t-el pas bien dur
Per iaou qué souéy ouneste et pur
Goumo Pesant qué vé dé nayssé?
Per tuia lou paourissou qué s'en onavo payssé
Tsolio bé qué fugué tréblad, dé ségur!...
- Din lou col dé l'ognel, respoun lo mesprésado,
O coy tu qué in'as enfounzado. »
(') Manche.
; ') Teinte.

T

LE MÊME SUJET EN FRANÇAIS.

Du sang d'un faible agneau
Une lame encor teinte
S'attirait du troupeau
Et l'horreur et la crainte.
Le manche maudissait
Le sort qui l'unissait
A sa compagne scélérate.
— Quant à moi, je me flatte
De n'avoir pas versé le sang
De rinnocent
— Coquin ! lui répondit la lame courroucée ,
Dans le sang de l'agneau c'est toi qui m'a poussée.

LOU SOULIÉ ET LO SOBATO.

Près d'un soulié luzen sé trobo uno sobato
Setso, rissounado, to plato
Coum' un viel gropal sobotié ;
Né dounorià pas un dénié.
« Vay-ten , solouporio ! sou li dit lou soulié ;
Vay pûrî sur bel fen coum' une vieillo croto.
Sortey d'un régourlaïré ( 4 ) et iaou d'un courdounié »
' — Opren, li respoun la paouroto,
Qué toun sort, qualqué dzour, ol meou siro porié.
D'un soulidé bounhur trop bestio cu sé ílâto !
<( Moun fray , touto sobato ey estado soulié ,
Et tou soulié vendro sobato. »

(') Savetier.

LOU DZAL, LOU TSOPOU ET LO GLOUCO.

Dins uno basso-cour un dzal sé rédzoïan ,
Tout eyrissà sé perménavo.
Un tsopou del dzal sé mouquavo
Et li crédavo :
« — Souey pu bravé qué tu, magré et vilain dzoïan ! ... »
Uno clouco Paouvít et to léou fuguet presto :
« — Fazey pas l'eyssoulen , tu qué n'as pas dé cresto,
Keignan, nostre homé et tu, sès pas del mémo boy ;
Si sé pu bravé quel, tsanto coum' el si poy. »
Olors nostré copoun, son domondâ soun resto ,
S'en onet en baysson lo testo.

L'OBI, LO VESTO ET LOU BOUNÉ.

Un dzour (co sé vey bé dé resto)
L'obi mespresavo lo vesto ;
Elo li respoundet : « Per té veyré dzumi,
.

Dounorio qualco ré dé té sas escoursi. . . »

Un bouné, qué d'un fol nou crubio pas lo testo :
« Valdrio miel, sou disset, en brandin soun flicou,
Sans deymingà l'obi, sas alounzà lo vesto. »
Per fno fé ! bravo dzen, crési qu'ovio rosou.

LO GATO (') ET LOU COCAL BUFEL.

Un cocal veguel uno galo
Qué n'ovio mà lo pel.
El qu'éro tou redoun, dé lo veyré to plalo
S'espoutissio de riré: Et iaou, en d'un coutel ,
Voulguéri lou drubî

qu'euro un cocal bufel.

Ca mé deou mé demando : oquel prouverbé ey viel.

(') Châtaigne avortée n'ayant que la peau

- 10 —

LO BOULO ET LOU M1SQUELET.

Per sas un misquélet tsal quatré os de précedzé ,
J'aï dzuga bien souven quand onavi al couledzé ;
Opey, Fos d'un précet el pu dur et pu gros ,
Per plaïré auou poulissoun sé dziéto sur lous os
Coy la boulo.
O sé counduiré eytal, omi, n'ey pas lo soulo.
Eh ! moun Diou, lou souldat, et. lous omey dé let
Dzeuguen-t-eou pas souven lou rollé dé lo boulo
Per tusta sur lou misquélet?...

— 11 —

LO PLANTSO ET LOU ROBO.

Touto blantso,
'

Uno plantso
De piboul (')

Dzou lou robo qué lo rispolo
Crédo et sé plan coumo uno solo ;
Pouriâ l'aouvî dendé Messoul.
Lo pò ( 2 ) tans may réniflo,
L'util tant may lo rislo
Et né fay un boussi plo bravé, plo luzen,
Que val trey í'ran dé boun ardzen.
Io pâ d'amò, o lo fré ( ! ) dé lo glorio oribâdo,
Qué dé milo doulours nou sio bé rispoulàdo.

(') Peuplier.
( ! ) Planche.

H Faîte.